Počet studentů na jednoho akademického pracovníka

Jednou z nezbytných součástí kvality práce akademického pracovníka souvisejících s výukou je počet studentů, který na něj připadá. Samostatná analýza počtu doktorandů na jednoho školitele je potom k dispozici zde.

Samozřejmě tato skutečnost podléhá různým specifikům, kterými je např. typ studijního programu a jeho zaměření.

Zde je zobrazen obecný přehled počtu studentů na jednoho akademického pracovníka (AP) na UP. V roce 2020, kdy se výrazně navýšil počet studentů, se počet studentů připadající na jednoho akademického pracovníka rovněž významně navýšil, a to na hodnotu 16,3. Hodnoty z předešlých let se podařilo udržet na LF a PřF, jen k mírnému navýšení došlo na FF, FTK, FZV a PF, zbývající fakulty zaznamenaly výraznější nárůst. Navýšení těchto hodnot pro jednotlivé fakulty zároveň odpovídá strmosti navýšení jejích studentů mezi rokem 2019 a 2020.

Až do roku 2016 meziročně ubývalo akademických pracovníků i studentů, ovšem snižování počtu akademických pracovníků probíhalo rychleji, proto počet studentů na jednoho akademického pracovníka narůstal. V roce 2017 se počet akademických pracovníků zvýšil a počet studentů se opět snížil, což působilo snížení počtu studentů na jednoho akademického pracovníka. V roce 2020 se potom počet studentů zvýšil výrazněji než počet akademických pracovníků.

Pro zachycení vývoje počtů studentů a akademických pracovníků jsou v grafu jejich počty vyjádřeny procenty vztaženými k roku 2014, který je výchozí hodnotou 100 %, jak pro počet studentů, tak akademických pracovníků.

V rámci jednotlivých fakult dlouhodobě připadá nejméně studentů na jednoho akademického pracovníka na lékařské a přírodovědecké fakultě. Naopak nejvíce studentů na jednoho akademického pracovníka připadá na fakultě pedagogické.

Při porovnání s osmi vybranými vysokými školami v ČR je viditelný všeobecný klesající trend počtu studentů na jednoho akademického pracovníka, což je do jisté míry zapříčiněno postupně snižujícími se počty studentů vysokých škol. Při tomto srovnání je také třeba brát v úvahu celkové zaměření dané vysoké školy.

Dlouhodobě nejméně studentů na jednoho akademického pracovníka je na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT), kde v roce 2019 tato hodnota výrazně poklesla na 4,9 studentů na jednoho akademického pracovníka, což bylo způsobeno výrazným nárůstem průměrných přepočtených počtů akademických pracovníků v roce 2018, v roce 2019 se průměrný přepoštený počet akademických pracovníků ještě mírně navýšil a výrazněji poklesl počet studentů.

Nejvíce studentů na akademického pracovníka v posledních letech vykázala z vybraných vysokých škol Masarykova univerzita (MU) a Vysoké učení technické (VUT). Naopak České vysoké učení technické (ČVUT) dosahuje mnohem nižšího počtu studentů na jednoho akademického pracovníka, než její "moravský protějšek".

Při sečtení všech studentů veřejných vysokých škol a jejich akademických pracovníků se počet studentů na jednoho akademického pracovníka pohybuje od 19,4 studentů v roce 2014 k 15,7 studentům na jednoho akademického pracovníka v roce 2018*.

* Počty akademických pracovníků za všechny veřejné vysoké školy nejsou za rok 2019 na webu MŠMT dostupné.